zpět na články

 

28.září 2017

Kojení po císařském řezu

 

Kojení po císařském řezu

  Ráda bych touto formou předala informaci všem ženám, které čeká porod císařským řezem, že lze ochránit kojení a je možné i po císařském řezu kojit. Protože mám za sebou 3 porody císařským řezem, tak jsem si vyzkoušela více modelů vedení císařského řezu a hlavně to co následovalo bezprostředně po něm a to jak jednotlivé způsoby vedení porodu císařským řezem ovlivňují úspěšnost kojení. Dva mé porody proběhly s dlouhou separací, která trvala déle než 12 h, a ten poslední porod byl veden v duchu "laskavého" císařského řezu, kdy jsem byla s miminkem od samého začátku. Byl mi dopřán bonding na operačním sále a po té nepřerušovaný kontakt na oddělení. Dítě jsem měla první dva dny v kontaktu kůže na kůži s volným přístupem k mým prsům. Jednoduše jsem ho měla schovaného pod peřinou, a o nás oba se staral můj muž.

U prvních dvou dětí jsem měla potíže s nástupem laktace. U obou dětí to bylo déle než za čtyři dny.  U druhého dokonce až po propuštění domů. U prvního porodu jsem byla v celkové narkóze a poprvé jsem dítě viděla (bez doteku) za 14 hodin a až za dalších 8 hodin jsem za ním mohla odejít na oddělení, kde bylo se mnou na rooming in. U druhého porodu jsem dítě viděla na operačním sále hned a mohla jej pohladit po tvářičce, ale na oddělení jsem se dostala až za 17 hodin. U druhého dítěte jsem měla potíže s retencí mléka a záněty celé šestinedělí, a pak jsem až do tří měsíců a půl od porodu řešila málo přibývající miminko.

První dítě se samo odstavilo v 10 měsících věku. V té době jsem netušila, že se jedná o bojkot kojení z důvodu nemoci, a poslechla rodinu a dále za kojení nebojovala. Druhé dítě jsem odstavila ve dvou letech, protože jsem byla na konci čtvrtého měsíce těhotenství.

Přechod mezi mlezivem a zralým mlékem jsem měla u třetího porodu do jednoho dne od operace. Tedy za cca 24 hodin od porodu jsem zjistila, že mi z prsou prokapává mléko a již tam není mlezivo. Miminko za první den ztratilo asi 8 % své porodní váhy a od dalšího dne začalo přibírat cca 30 g za den. V porodnici jsem se cítila dobře, protože jsem měla pocit, že mě personál jako matku respektuje. Krásně to vystihl můj muž, který řekl, že má konečně pocit, že je rodič, a ne, že má miminko od porodnice jen "půjčené".

V té době jsem to nepřičítala bondingu a nepřerušovanému kontaktu. Tato souvislost se mi objasnila až mnohem později díky četbě zahraniční literatury a přednášce paní Mgr. Anny Pohořálkové na kurzu pro poradkyně nošení dětí. Paní Pohořálková nám povídala o vlivu kontaktu kůže na kůži na vzájemný vztah dítěte k matce a o vyplavování hormonu oxytocinu, který pomáhá mimo jiné s rozvojem laktace. Představila nám i kojení s využitím vrozených reflexů a velkou studii Suzanne Colsonové PhD.

Zcela mi to do sebe začalo zapadat, když jsem se pustila do intenzivního studia na dulu zaměřeného na ženy, které rodí císařským řezem (dále císařovny). Při studiu jsem došla k závěru, že náš případ nebyl "štěstím", ale že by opravdu mohl mít velký vliv nepřerušovaný kontakt kůže na kůži s miminkem na rychlý nástup laktace a její úspěšnost.

Součástí tohoto článku je i vyhodnocení dotazníku, o jehož vyplnění jsem požádala ženy, jež porodily císařským řezem jednou i opakovaně.

Vliv bondingu a nepřerušovaného kontaktu matky a dítěte na utváření jejich vztahu a úspěšnost kojení

Kdyby mi na základní škole někdo řekl, že si vzpomenu na hodiny dějepisu v souvislosti s malými dětmi, tak tomu coby dospívající dívka nebudu nikdy věřit. Nicméně je tomu tak, a já poslední dobou stále častěji zažívám momenty prozření. Ano už na základní škole se učí děti, že člověk se vyvinul před asi 2 miliony let v období čtvrtohor. První lidé se na dvě nohy postavili někde na pláních Afriky. Už tehdy si příroda musela poradit s tím, jak tuto nedokonalou „opici“ udržet při životě. Nicméně pokud příroda zamýšlí, aby daný druh přežil, tak ho pro přežití vybaví. Naší výbavou je „vztah“. (1)

Nicméně vztah mezi matkou a dítětem nevzniká jen tak. Musí mu něco pomáhat. Toto bylo v západních kulturách po dlouhou dobu velkou záhadou až v průběhu minulého století a hlavně na jeho začátku, kdy byla pojmenována nová věda, etologie, jsme začali my lidé, kteří jsme byli odvedeni od přirozeného způsobu života, chápat tyto souvislosti a postupně jsme si začali uvědomovat, že jsme se v mnohém kolem lidských mláďat mýlili. Jedním z prvních, kdo upozornil na vznik vztahu, matka – dítě, byl Konrád Lorenz, který prokázal na housatech, že jsou ihned po narození „nucena“ navázat se na dospělého jedince a toho následovat. Je to nutné pro jejich přežití. Nicméně imprinting (vtiskování) se mláďat primátů, netýká v takové míře jako u jiných živočišných druhů, kde se rodí naráz větší množství mláďat. Naštěstí u primátů není žádné speciálně citlivé období, které kdyby se promeškalo, tak již není možné škody tímto napáchané napravit. (2) U primátů jde spíše o attachment nebo-li  citovou vazbu (vztahovou vazbu k jedné pečující osobě). Vazebné chování iniciuje dítě a matka na to odpovídá patřičným způsobem, čímž vzniká interakce už od narození. (3) Děti ihned po narození na maminku reagují. Jsou-li položeny na břicho matky, tak jsou schopné se dostat k jejímu prsu a samy se nakojit. U obou dvou se spouští tímto kontaktem hormonální koktejl, který pomáhá nastartovat laktaci matky a podpoří u ní pečovatelskou připravenost. Prvotní kontakt usnadňuje navázání vztahu mezi matkou a dítětem. (4)

O tom, že děti mimo náruč matky či otce trpí stresem, což má na ně negativní vliv, bylo již mnohokrát napsáno. Existují i relevantní výzkumy, které to potvrzují. Jedním z velkých propagátorů kontaktu kůže na kůži a „klokánkování“ je Dr Niels Bergman. Ten k tomuto účelu vytvořil i webové stránky, které se zabývají mimo jiné osvětou mezi odbornou veřejností. Tyto stránky jsou www.kangaroomathercare.com a www.skintoskincontact.com. Samozřejmě také matka se cítí špatně, když nemá své dítě u sebe. Mnozí psychologové, ale i biologové prokázali, že matky se bez svých dětí necítí dobře. Tyto pocity jsou od strachu o život dítěte až po nepříjemné pocity, že nejsou dost dobrými matkami, aby pečovaly o své děti. (5) Každopádně tělo matky začne vylučovat hormony, které inhibují hormony nutné pro laktaci již po šesti hodinách po porodu, pokud matka nebyla stimulována dítětem. (6) Tato informace mě v knize prof. RNDr. Anny Strunecké DrSc. velmi zaujala. Přemýšlela jsem o ní a zjistila, že opravdu může být za mými potížemi s kojením starších dětí delší separace v porodnici v období po porodu. Pokud se nezačne se stimulací prsou a těla matky do čtyř dní, tak hladiny potřebných hormonů klesnou a laktace se zastaví. (7)

Hormony důležité pro kojení

Navázání vztahu mezi matkou a dítětem ovlivňují hormony a kontakt matky a dítěte tvorbu těchto hormonů spouští. Ke spuštění laktace je nepopiratelně nutná zvýšená hladina hormonu prolaktinu a oxytocinu.

Prolaktin - v těhotenství brzdí nástup laktace vysoká hladina hormonu progesteronu, který vytváří placenta. Teprve po jejím odloučení se zvýší hladina hormonu prolaktinu a započne se tvorba mateřského mléka. (8) Laicky řečeno, kojit se začíná po odloučení placenty, na což nemá způsob porodu vliv. Dále ženám bezprostředně pomáhá kojit přítomnost a fyzická blízkost jejich miminka. Díky tomu se zvedá hladina oxytocinu, který je zodpovědný za vypuzování mléka, a hladina prolaktinu, který je zodpovědný za jeho tvorbu. Nejlépe je tělo připraveno na tvorbu a vyplavování hormonu prolaktinu do krve v první půl hodině po porodu (9), z tohoto důvodu je důležité, aby bylo umožněno první přisátí a bonding na operačním sále. Tedy největší vliv na kojení má to, jak se bude žena u porodu cítit, jak s ní bude zacházeno, a to zda bude mít miminko ihned u sebe.

Hladinu prolaktinu bezpečně zvyšuje dítě tím, že olizuje prsy matky, dotýká se jich tvářičkami a pusinkou hledá bradavku. (10) Je prokázáno, že kojení pomáhá vizuální a tělesná stimulace ideálně kůže na kůži v prvních dnech a týdnech po porodu (co nejčastěji). V prvních dnech a týdnech dále matku stimulují, i prvotní náznaky pláče děťátka. (11)

Za opravdu zásadní považuji to, aby se žena nenechala připravit o bonding a první kontakt s miminkem. Aby tento kontakt proběhl co nejdříve, ideálně už v první hodině po porodu. Tím se položí pevnější základy vztahu s dítětem a začátku kojení. "Během prvních tří dnů se vytvářejí prolaktinové receptory v mléčné žláze, čemuž právě napomáhá co nejvyšší četnost sání mléka dítětem." (12) Jako velkou prevenci problémů s kojením vnímám bonding a nepřerušovaný kontinuální kontakt maminky s miminkem, protože pokud dítě nedá během šesti hodin tělu matky najevo, že je živé a životaschopné, tak tělo matky začne vylučovat hormony, které snižují tvorbu mateřského mléka. (13) Je to logické, proč by se tělo ženy namáhalo (kojení spotřebuje mnoho energie), když pro „tělo“ ženy dítě nepřežilo.

Oxytocin - nazývaný také hormon lásky, blízkosti, péče, vztahu, komunikace, spolupráce a léčení. Oxytocin má v těle mnoho funkcí mimo jiné i funkci stahovací tedy vypuzovací. V závěrečné fázi vaginálního porodu je to vlastně on, kdo pomůže děloze ženy porodit děťátko. Pro kojení má stejně významnou roli, a to vypuzování mléka z prsních žláz. Na jeho hladině v těle také závisí rychlost vypuzovacího reflexu mléka. Hladinu oxytocinu bezpečně zvyšuje jakýkoli kontakt s milovaným člověkem. Kontakt kůže na kůži (i když je miminko oblečené a maminka je jen drží v náručí), pohled na miminko či poslouchání jeho pláče, to vše zvyšuje hladinu hormonu oxytocinu, a tělo se chystá na kojení. Oxytocin pomáhá matce zvládat i stres. Je prokázané, že ženy, které kojí, mají nižší hladinu stresu než ženy, které nekojí. Vysoká hladina oxytocinu má také blahodárné účinky na celkové hojení těla i duše a zvládání bolesti. (14)

Beta-endorfin - hormon, který pomáhá matčino tělo připravit na kojení, protože během porodu pomáhá uvolňovat prolaktin. Působením tohoto hormonu dětem před porodem dozrávají plíce.

Vyplavování těchto důležitých hormonů se děje v případě nepřerušovaného kontaktu ihned a hladiny jsou opravdu vysoké. Samotný kontakt usnadňuje vznik vzájemného vztahu mezi matkou a dítětem. Pokud nebrání tomuto kontaktu nějaké mimořádné okolnosti (např.: život ohrožující situace) tak je na místě jej matce a dítěti dopřát. Kojení se dá po sekci zvládnout i v případě separace, ale je po té složitější a může být pro matku náročnější to zvládnout. Proč tedy nezačít rovnou dobře a nedat matce a dítěti ke kojení ideální podmínky – tedy klid a vzájemný dotyk.(15)

Michel Odent ve své knize Císařský řez nabádá k provádění i plánovaných císařských řezů až po prvních náznacích spuštění samotného porodu (pokud nejde o císařský řez pro záchranu zdraví či života nebo pokud by spuštění přirozeného porodu zapříčinilo život ohrožující situaci – např.: placenta previa). Sám říká, že pak nejde o císařský řez v tísni, ale poskytne ženě a dítěti dostatek času, aby se na samotné zrození fyzicky připravily. Matka se připraví na svoji pečovatelskou roli a kojení a dítě se připraví na život mimo dělohu. (16)

Na hladiny těchto hormonů má velký vliv stres. Pokud je vysoká hladina stresu, není možné, aby byla zároveň vysoká hladina prolaktinu a oxytocinu. (17)
To je jako v autě šlapat na plyn a brzdu zároveň a chtít po autě, aby plynule jelo. Takto jsem se cítila v porodnici po porodu, když jsem byla ve stresu, že nemám své dítě u sebe, a pak jsem se vypořádávala s pocity, které jsem měla při shledání, a do toho po mě sestřičky a lékaři chtěli kojící výkon, jinak mi dítě dokrmí umělou výživou.

Vyhodnocení dotazníku

Když shrnu informace, které vím o tom, co podporuje kojení a co ho naopak ztěžuje, tak mohu na základě vlastních zkušeností říct, proč jsem měla začátek kojení u dvou starších dětí tak problematické. Proč jsem měla potíže a pozdější nástup laktace, proč miminka nepřibírala apod. Také proto mne zajímalo, jaké mají zkušenosti jiné ženy, a proto jsem oslovila 35 žen v naší úzké komunitě žen po císařském řezu či řezech, aby mi písemně zodpověděly pár následujících otázek:
- zda prožily bonding na operačním sále
- zda jim byl umožněn nepřerušovaný kontakt s dítětem
- zda jim bylo miminko nošeno na kojení
- kdy poprvé miminko viděly
- kdy poprvé miminko přiložily k prsu
- kdy se jim spustilo zralé mléko
- jak vypadalo kojení po propuštění domů
- jestli měly na začátku laktace nějaké potíže
- zda byly v kojení personálem porodnice podporovány
- jestli se v porodnici cítily ve stresu
- kdy přestaly miminko kojit
- o kolikátý porod císařským řezem šlo
- jestli byl císařský řez plánovaný, akutní v nouzi či neplánovaný

Jednalo se o 27 prvorodiček a 8 vícerodiček císařoven. Celkově šlo o 43 dětí porozených císařským řezem. Sama jsem byla zvědavá, jak dopadne dotazník, který vyplňovaly ženy po císařském řezu či řezech.


Graf č. 1 Kontakt miminka s maminkou po porodu císařským řezem.
kontakt miminka s maminkou


Graf č. 2 Nošení dětí na kojení sestrou.
nošení dětí na kojení sestrou


Graf č. 3 Doba prvního přiložení k prsu.

doba prvního přiložení k prsu

Graf č. 4 Vliv jednotlivých typů kontaktů s dítětem na spuštění laktace.

vliv jednotlivých typů kontaktů s dítětem na spuštění laktace

Graf č. 5 Potíže na začátku kojení podle druhu kontaktu s dítětem.

potíže na začátku kojení podle druhu kontaktu s dítětem


Graf č. 6 Vliv jednotlivých typů kontaktů s dítětem na ukončení kojení.

vliv jednotlivých typů kontaktů s dítětem na ukončení kojení

Graf č. 7 Podpora kojení od personálu porodnice z pohledu matek.

podpora kojení od personálu porodnice z pohledu matek


Graf č. 8 Pocit stresu v porodnici z pohledu matek.

pocit stresu v porodnici z pohledu matek

Musím říct, že mně výsledky dotazníku potvrdily to, s čím se již delší dobu zabývám.  Mile překvapená jsem byla hlavně rozložením typů kontaktů s dítětem po porodu sekcí. Před čtyřmiapůl lety, kdy jsem rodila, bylo v porodnicích běžné, být od dítěte na několik hodin či dní separována, nyní je u většiny porodů sekcí separace kratší, v porodnicích se dbá více na kojení, a maminky jsou částečně v kontaktu s dětmi alespoň tak, že jim sestřičky děti nosí na kojení. Nicméně stále je separace častější než bondig a nepřerušovaný kontakt dítěte s matkou.

Potvrdilo se mi, ale že bonding po porodu sekcí má ve většině případů pozitivní vliv na rychlejší a úspěšnější nástup laktace a i na délku kojení dítěte. Byť sice „výzkumy shodně poukazují na negativní vliv sekce na zahájení kojení(18) a na menší četnost kojených dětí porozených císařským řezem, (19) tak pokud by se stal bonding a nepřerušovaný kontakt (i v celkové narkóze), maminky s miminkem běžnou praxí v porodnicích, tak věřím, že by kojení mohlo být úspěšnější a dlouhodobější i po tomto způsobu porodu.

článek pro vás připravila Dagmar Ludvíčková (laktační poradkyně, dula pro císařovny, poradkyně pro nošení dětí)

Literatura a použité zdroje
1) Matějček, Zdeněk. Co děti nejvíc potřebují. 4. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0398-8
2, 7, 8) Smallová, Meredith F. Naše děti, naše světy - Jak biologie a kultura ovlivňují naše rodičovství. Czech edition. Praha: DharmaGaia (Šťastné dítě), 2012. ISBN 978-80-7436-028-2
3)Bowlby, John. Vazba: teorie raných vztahů mezi matkou a dítětem. 1. Vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-670-4
4, 5, 15) Mrowetz, Michaela, Chrastilová, Gaurí, Antalová, Ivana. Bonding – porodní radost: podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti?. Praha: DharmaGaia (Šťastné dítě), 2011. ISBN978-80-7436-014-5
6) prof. RNDr. Strunecká, Anna. DrSc, prof. RNDr. Patočka, Jiří. DrSc. Doba jedová 2, Praha: Stanislav Juhaňák – TRITON, 2012. ISBN 978-80-7387-555-8
9) Kolektiv autorek. Kojení dar pro život. Praha: Grada Publishing, 1998. ISBN 80-7169-490-8
10) Weigert, Vivian. Všechno o kojení - rádci pro rodiče a vychovatele. České vydání. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-071-2
11) Sears, William, Searsová, Martha. Kontaktní rodičovství – rozumná cesta k pochopení a výchově dětí. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0597-1
12) prof. RNDr. Strunecká, Anna. DrSc, prof. RNDr. Patočka, Jiří. DrSc. Doba jedová 2, Praha: Stanislav Juhaňák – TRITON, 2012. ISBN 978-80-7387-555-8 str. 123
13) prof. RNDr. Strunecká, Anna. DrSc, prof. RNDr. Patočka, Jiří. DrSc. Doba jedová 2, Praha: Stanislav Juhaňák – TRITON, 2012. ISBN 978-80-7387-555-8
14, 17) Gaskin, Ina May. Průvodce kojením. Praha: Argo, 2011. ISBN 978-80-257-483-7
16) Odent, Michael. Císařský řez - co je dobré vědět o císařském řezu a jak souvisí porod se schopností milovat. Czech edition. Praha: MAITREA, 2016. ISBN 978-80-7500-227-3
18) Mgr. Takács, Lea,  PhDr. Sobotková, Daniela, CSc., prof. PhDr. Šulová, Lenka, CSc. Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2015. ISBN 978-80-247-5127-6 str. 67
19) Mgr. Takács, Lea,  PhDr. Sobotková, Daniela, CSc., prof. PhDr. Šulová, Lenka, CSc. Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2015. ISBN 978-80-247-5127-6
 

29.10. NOVÝ KURZ - Aromaterapie pro maminky a děti

21.9. NOVÁ SEKCE - Videa

18.8. NOVÁ AKCE - Cesta za radostným porodem s Annou Kohutovou

2.8. NOVÝ ČLÁNEK - Práva při porodu císařským řezem

Dárkové poukazy
NAVŠTIVTE NÁS TAKÉ NA FACEBOOKU:
facebook logo
Dagmar Ludvíčková
anavy
Skvelamama.cz
Katyv Baby
Zapleteno