zpět na články

 

7. května 2016

Jak jsem si až na potřetí nenechala "ukrást porod" - část 3.

 

Porodní příběh

   Část 1. těhotenství a příprava na něj:

 

   Můj porodní příběh začal vlastně ještě před otěhotněním. Měla jsem za sebou dva porody císařským řezem. Pro některé lékaře dost kontroverzní stav. Jsou i tací, kteří striktně další těhotenství nedoporučují. Naštěstí pro mě můj ošetřující gynekolog tento názor nezastává. Musím říct, že s naším plánem mít další děťátko neměl vůbec žádný problém a dokonce nám aktivně pomáhal s přípravami.

 

   Proto jsem také rok po druhé sekci absolvovala speciální vyšetření jizvy sonohysterografii, které se dělá pouze na specializovaném pracovišti. Vtipné bylo, že lékařka provádějící toto vyšetření nejdříve nemohla jizvu vůbec najít. Pak mě ujistila, že všechny parametry, které prověřila, nebrání dalšímu těhotenství.

 

   Měla jsem radost a začali jsme plánovat další miminko. Bylo jasné, že mě asi budou chtít poslat na plánovaný císařský řez. Takže bylo potřeba, aby byly děti od sebe alespoň dva roky. Měla jsem tedy pár měsíců čas na klasickou přípravu – trošku zhubnout, jíst zdravě, aby mi nic nechybělo... V té době jsem ještě kojila starší dítě. Podle mého gynekologa to mohlo brzdit těhotenství, ale strach jsem z toho opravdu neměla. Pravidelný cyklus se mi obnovil už velmi brzy po porodu a to i přes plné kojení dítka.

Ještě před těhotenstvím mi do cesty osud přihrál pár setkání se zajímavými porodními asistentkami a dulami. Tyto ženy se do jedné shodly na tom, že dva císařské řezy nemusí nutně znamenat další porod císařem.

 

   Semínko bylo zaseto a v mé hlavě dál rostlo. Po otěhotnění jsem se na způsob  dalšího porodu zeptala i svého doktora. Potvrdil mi, co jsem se dozvěděla dříve a od té doby jsme všechny ultrazvuky směřovali k tomu, abych měla co nejvíce argumentů pro přirozený porod. Bylo báječné mít takového spojence z řad lékařů a ještě ke všemu bývalého porodníka. Byl to příjemný pocit. Věděla jsem, že nás hlídá, ale že mi moje přání nebere. V závěru těhotenství souhlasil i s přechodem do poradny k mé porodní asistentce, kterou jsem si vybrala k porodu.

 

   Ani moje porodní asistentka nebyla proti, abych k ní docházela. K porodu mi doporučila vyškovskou porodnici. Přesto všechno jsem viděla a cítila, že z mého plánu není nadšená. Sice mi to určitě přála, ale evidentně sama nevěřila, že mi to vyjde. Protože jsem ji znala už dlouho, tak jsem tento pocit zaháněla, ale časem jsem si musela přiznat pravdu. Nefandila mi. Jen čekala, co z toho bude. Na její i další doporučení jsem napsala primáři vyškovské porodnice a požádala ho o schůzku. S manželem jsme se za ním vypravili se zpracovaným porodním plánem a dobrozdáním mého lékaře asi 6 týdnů před termínem porodu…

 

Část 2. příprava na porod:

 

   Pan primář ve vyškovské porodnici mě velmi překvapil. Věděl, co po něm žádáme. Nebyl v zásadě proti, ale jasně nastavil pravidla, která pro nás byla akceptovatelná. Mimo jiné mi řekl, že můj stav je nestandardní a pokud chci, aby do toho se mnou šli a převzali zodpovědnost, tak budou chtít pravidelně monitorovat srdíčko a sledovat míru otevírání porodních cest pravidelným vyšetřováním. Také mě upozornil, že nemůže rozhodovat za sloužícího lékaře v době, kdy přijedu a že míra tolerance může být u každého lékaře jiná. Nic z toho pro mě nebyla žádná novinka. Před ním jsem komunikovala s několika primáři různých porodnic v okolí.

 

   To, co mě ale úplně dostalo, byl jeho přístup. Při vysvětlování mé situace mi nelíčil jen rizika vaginálního porodu, ale vysvětlil mi i rizika třetího císařského řezu. To se mi ještě nestalo. Naštěstí pro mě, mi v obou případech nesdělil nic, co bych už nevěděla. Studiu tohoto tématu jsem věnovala celkem hodně času. Dále jsme probrali náš porodní plán a jeho hlavní body a to i v případě porodu císařským řezem. Bylo milé slyšet, že cca 99% věcí pro ně není problém a splní mi je. Na závěr jsme se dohodli, že prostě přijedu a uvidí se, jak to půjde. Odcházeli jsme plni radostného očekávání.

 

   Nějakou dobu před porodem jsem už měla pravidelné poslíčky, které vždy večer sílili. Posilovalo to moje sebevědomí, že to tentokrát vyjde. Jizva i děloha na posledním UZ dopadla velmi dobře. Tloušťka přes 1 cm mi dodávala naději... Začala jsem intenzivní přípravu na porod. Pořídila jsem si nafukovacího trénovacího společníka, pila maliník a kontryhel, nechala jsem si udělat krevní obraz, brala jsem doporučená homeopatika. Měla jsem radost, že stahy zesilovaly a byly čím dál častější. Bohužel přišel zlom.

 

Část 3. porod a pobyt v porodnici:

 

   V neděli, pár dní před porodem, jsem začala ráno krvácet. Nejdřív jsem se radovala, že se otevírám a je to hlenová zátka. Volala jsem PA, ale ta byla u porodu a pak u dalšího. Jen mi řekla, co sledovat a že to asi hlenová zátka nebude, ale mohlo by to souviset s otevíráním. Tak jsem zavolala babičky do pohotovostního stavu a oznámila to muži. Do večera krvácení ustalo. Večer byl zase ve znamení stahů atd. Dítko se pěkně cpalo do porodních cest a vzbuzovalo to v nás naději a euforii. Jenže ráno šok - zase krvácení. Na radu PA jsem se vypravila za svým lékařem. Ten vše zkontroloval a bylo vidět, že ho mrzí, co mi musí říct. Krvácení bylo nejspíš z čípku, jak pevně držel. Navíc se hodně ztenčila děložní stěna v místě jizev. Poslal mě domů s tím, že se vše ukáže v následujících pár dnech. Večer se objevily zase stahy a miminko jsem cítila opět v porodních cestách. Ráno se bohužel objevilo soustavné krvácení. Zavolala jsem muže z práce a jeli jsme k lékaři. Tam jsme se dozvěděli nepříjemné konečné stanovisko. Čípek nepovolil a všechen tlak šel do děložní stěny v místě jizvy, která se ztenčila na hranici bezpečnosti. Doporučil nám okamžitý odjezd do porodnice.

 

   Nevěděli jsme, kam pojedeme, vzhledem k momentální vytíženosti vyškovské porodnice. Nebylo jisté, jak by to tam s vaginálním porodem dopadlo. Když jsme se radili s mým lékařem, tak nám řekl, že on jako porodník by už do vaginálního porodu nešel. Že vzhledem k situaci je vysoká pravděpodobnost ruptury. V tu chvíli se manžel zcela jednoznačně rozhodl jet do Vyškova. Můj lékař zavolal primáři, řekl mu, jaký je můj stav, a požádal ho o posouzení dané situace z jejich strany. Moje PA nám pomohla zamluvit nadstandardní pokoj. Moje dula mi řekla, že si vybralo mé dítko a že jsem báječná žena. To bylo to, co jsem v tu chvíli asi potřebovala slyšet. Jeli jsme…

 

   Ve Vyškově jsme odevzdali náš porodní plán a upozornili je, že je tam část přímo o císařském řezu. Bylo jasné, jak to skončí. Proto jsme nebyli překvapení, když sloužící lékař posoudil situaci a přímo nám nabídl císařský řez. Navíc znám svého ošetřujícího lékaře téměř 10 let a vím, že je odborník a nikdy mě jako lékař nezklamal. Se sekcí jsem počítala už při odjezdu do porodnice. Čím nás, ale opravdu mile překvapili, byla absolutní snaha dodržet náš obsáhlý porodní plán (byť v něm nebyly žádná speciální a nesplnitelná přání, ale normální prosby milující matky) – při porodu i při následném pobytu v porodnici.

Ještě na sále jsem na sobě konečně cítila čerstvě narozené miminko. Bylo ještě celé mokré a krásně teploučké a sladce vonělo to jsem ještě nezažila... Pak mi ho přinesli ještě několikrát. Mezitím byl u tatínka. Po operaci mě převezli okamžitě na nadstandardní pokoj, ze kterého mi zároveň udělali pokoj pooperační. Již při převozu ze sálu jsem měla malého na svém nahatém těle pod peřinou a od té doby jsme stále spolu a stále v kontaktu.

 

   Pobyt na oddělení šestinedělí byl úžasným zážitkem. Ohleduplné chování personálu nezapomenu asi nikdy. Sestřičky do pokoje nevrážely jako "kovbojové do salónu", ale chodily tiše a rozsvěcovaly světlo jen v předsíni, případně použily lampičku u postele. Šeptaly, vše vysvětlovaly a vůbec se chovaly velmi vstřícně. Cítila jsem se tam jako rodič a ne jako někdo, kdo si miminko jen "půjčil" od porodnice. Jedinou vadou na kráse byl tamní lékař novorozeneckého oddělení, který přišel druhý den po porodu, kdy jsem ještě ležela a bez varování mi odryl peřinu a sebral z těla miminko, že ho musí vyšetřit. Na moji námitku, že muž hned přijde a rád mu pomůže nereagoval. Cítila jsem se špatně. Tento lékař stanovil diagnózu novorozenecké žloutenky u našeho dítěte a druhý den přišel primář novorozeneckého oddělení, který tvrdil, že dítě novorozeneckou žloutenku nemá, další den přišel zase ten předchozí lékař, že ji má. Byla jsem z toho tumpachová, ale protože předchozí děti měly novorozeneckou žloutenku, tak jsem věděla, že ji má i toto miminko. Viděla jsem to na něm. Až na pár výjimek byl i personál novorozeneckého pro mě příjemnou změnou k lepšímu. Ač jsem i od svých blízkých přítelkyň slyšela spíše negativní hodnocení tohoto oddělení, tak ve srovnání s předchozími zkušenostmi to byla procházka růžovým sadem. Možná to bylo i tím, že jsem od nich toho moc nepotřebovala, že jsem byla zkušená maminka, které nechávali více prostoru. Kdo ví... I přes tento zážitek jsem byla s péčí v této porodnici spokojená a pokud bych měla další dítě, tak si ho pojedu opět porodit sem.


   Vyškovská porodnice mi udělala z porodu císařským řezem opravdu krásný zážitek. Tento porod vyléčil hodně z předchozích traumatizujících porodů. To, že jsem ho prožila tak, jak jsem chtěla v případě sekce, bylo výsledkem opravdu velké přípravy na porod. Ač třetirodička, tak jsem tuto přípravu opravdu potřebovala. Musela jsem toho spoustu prostudovat. Musela jsem se rozhodnout, co je pro mě a mé dítě důležité. Kde se budeme jako rodiče cítit dobře.

 

   Myslím si, že předchozí porody císařským řezem (první a druhý) jsou pro mě a mé děti trauma hlavně proto, že jsem nebyla na tuto variantu vůbec připravená. Byla jsem zaskočená a nevěděla jsem, co mohu žádat a chtít. Ani jsem se nezajímala o to, ve které porodnici mi co poskytnou, protože jsem netušila, že jsou mezi nimi takové rozdíly. Jen jsem se vezla na rutinním kolotoči dané nemocnice. Také jsem se soustředila pouze na možnost porodit přirozeně a možnost císařského řezu jsem absolutně vytěsnila. Proto mě to tak zaskočilo a hlavně zasáhlo. Jednou si odpustím… Nejdříve se ale na sebe musím za to přestat zlobit…

 

Dagmar

 

 

29.10. NOVÝ KURZ - Aromaterapie pro maminky a děti

21.9. NOVÁ SEKCE - Videa

18.8. NOVÁ AKCE - Cesta za radostným porodem s Annou Kohutovou

2.8. NOVÝ ČLÁNEK - Práva při porodu císařským řezem

Dárkové poukazy
NAVŠTIVTE NÁS TAKÉ NA FACEBOOKU:
facebook logo
Dagmar Ludvíčková
anavy
Skvelamama.cz
Katyv Baby
Zapleteno