zpět na články

 

29.července 2016

Šátek=gramáž a příměsi? Nebo prostředek na nošení dětí?

 

Šátek, gramáž, příměsi

   Píše se rok 2012 a náš pětitýdenní syn si právě soustavným pláčem, který ustává pouze u nás v náručí, vydobyl šátek a nošení v něm. Nosíme a je nám skvěle. Ovšem informace se hodí, tak se přihlašuji do diskusní skupinky na Facebooku, která je tematicky zaměřená na nosící rodiče. A čtu a sosám informace.

 

   Jelikož se mi dítě už nevejde do úvazu kolébka, tak nasávám informace, jak vázat jinak. Učím se vertikální nošení. Kříž s kapsou a dvojitý kříž. Netuším, jak se tomu říká, ale tyhle dva úvazy používám a zase je to fajn.

 

   Jenže ouha. Po čase je potřeba vyměnit šátek. Začíná řezat a povolovat se v úvazu. Je dost tenký a klouzavý. Mezitím na mě vybafávají informace a chlubící fotky od ostatních maminek s  krásným novým šátkem – se lnem, konopím, vlnou,  hedvábím, kašmírem apod. Jsou to krásné kousky a tak se ptám, proč a k čemu je tam ten jiný materiál. Dostává se mi prozaického vysvětlení, že se tím zvyšuje nosnost šátku. Touhle skupinkou se nese, že len bude nosit za mě. No to by se mi líbilo.

 

   Nadnáším tuto informaci muži. Ten je dost proti a nechápe, za co musíme dát tolik peněz, když ten náš byl nový za polovic. Říkám bude nosnější. Jenže tohle vysvětlení se zdá být nedostačující, tak si jdu opět pro radu. „Co to je nosnější?“  „No nosnější je, že je ti pohodlnější přeci“. Aha! Tak to interpretuji muži. Dostávám souhlas, ale jedině, když si vyberu takový šátek, který už nebude třeba měnit a vydrží nám až do konce nosícího období a ještě na druhé miminko. Tak s tím souhlasím a jdu se radit.

 

   Nejdřív zkouším veřejný dotaz. Pak pochopím, že pár žen se vyzná, tak jim píšu soukromě. No, z jedné se vyklubala obchoďačka jistého e-shopu, ale další vypadá dobře. Radí nosnější šátek s vyšší gramáží. Bude pohodlnější. Trošku mě tlačí do příměsí, ale v tom se absolutně nevyznám, tak radši ne. Půjčuji si šátek s větší gramáží a zkouším. Vypadá to dobře, ale nesedí mi vzhled. Tak koukám na stránky e-shopu a vybírám pro sebe líbivější šátek. Má větší gramáž než ten předešlý. Jupí holky říkaly, že je to fajn. Bude nosnější.

 

   Šátek přichází je bavlněný a tlustý. Dítě má 12 kg, tak to bude dobrý. Navazuji, ale nějak to drhne. Ten Double hammock* (*vícevrstvý úvaz na záda) na zádech není tak pohodlný jako s tím naším starým šátkem, který byl tenký. Sakryš, co s tím? No nemůžu přiznat muži, že jsem se sekla. Tak bojuji. Nakonec si vydělávám brigádou na další šátek. Tentokrát zkouším tenký, ale jinak tkaný. Jo je dobrý, ale takový celtovitý. Prý povolí a bude dobrý. Tak zkouším nosit. Pořád se v tom necítím dobře. Malej těžkne a já jsem těhotná a dost mi to vadí. Dostávám nabídku na koupi šátku s merino vlnou. Prodávám ten celtovitý a jdu do toho. Muž už to nepočítá a jen kroutí hlavou. Pořád to není ono. Šátek je tlustý, houpavý a klouže v úvazu a ty moje vícevrstvé úvazy s ním nejsou nic moc. Tak nakonec zakotvím u úvazu batoh na záda zakončený tibeťanem na prsou. Bříško už mám hodně velké. Za chvíli půjdu rodit. Ten tibeťan je moc velký a dost mi vadí, že mi kazí výhled na zem. Musím koukat jaksi přes něj. Ale to dám, to si asi musím zvyknout. Přeci mám tlustý nosný šátek a ještě s příměsí, to mi přece musí být pohodlný. Holky to psaly na FB a taky psaly, že bude od novoška po batole.

 

   Narodil se náš nejmladší drobek. Má sotva 3 kg, když jdeme z porodnice. Šátek co jsem měla s sebou v porodce je takový tvrdý prostě celtovitý. Drhne při vázání a celkově mi v něm nošení vadí. Tak co teď? Ale vždyť mám doma ten tlustý co má být už od novoška. Tak ho vytahuji. No uzel na zádech je obří a nejde mi dotáhnout ten vrchní lem, tak jedu za svojí poradkyní. Ta říká dotáhnout, tak dotahuji a dotahuji a nejde to. No nic. Dám tam plínu jako „límec“. Hm, dítě má za krkem pořádný „buřt“, ale aspoň není povolený lem a dítě se nehroutí a nezaklání hlavu. Občas se vzteká, ale já mám na pár týdnů dobrý pocit, že jsem pokořila tento náš „univerzální“ šátek.

 

   Je zima, tak na ven vytahuji tu naši merino krásku. Pořád to musím opravovat, jen co se v tom malej zavrtí. Už je to zase povolený. Ach jo. Do toho je to moc široký. Děcko má sotva 60 cm a šátek měří v šířce skoro 80 cm. Má to nagrcaný pod kolenama a blbě se to dotahuje. Ajejda, povoluje se mi uzel nebo spíš nejde ani pořádně utáhnout. Nemám na to páru. Lepší to je, když mi pomůže muž, ale stejně kupuji kroužek na zakončení, protože to nesnesu pod bundou a ještě hůř s batohem na zádech a v městské dopravě si nemůžu sednout.

 

   Jsem po porodu a taková citlivá ke koupi dalších věcí na miminko. Najednou dostanu zase informaci, že len bude nosit za mě. Pak ještě, že je to super příměs na léto. Začíná být teplo a já se v tom našem tlustém šátku dost potím i s děckem. Co potím, vařím. Tak hledám a nacházím. Jenže ouha dva šátky budou muset z domu, ale co bude len. Kupuji a navazuji. Není to ono, ale nesmím to přeci přiznat. Už by mě chlap asi „roztrhl jak hada“ za tolik peněz a ještě jsem pro to jela osobně kamsi do tramtárie, kde byla prodávající na dovolené. V létě ho nesnesu na holé tělo ani pro malého ani pro sebe. Dost řeže a je strašně široký. Dítě toho má moc pod nohama. Zase! Léto v něm odchodíme, ale slast to není. Spíš utíkám k jinému bavlněnému, ale ten je zase moc tlustý. Je nám v tom vedro, tak zase k tomu tenkému lněnému a na tričko. Jinak řeže.

 

   I přes hledání toho mého super pohodlného šátku stále nosíme. Najednou mám chuť testovat. Tak si občas něco půjčím domů. Na návštěvě jsem měla hedvábí, len, merino vlnu, angoru, jehněčí vlnu atd. Dokonce jsem si řekla, že si musím přeci nějaký ten vlněný dopřát a koupit.  Je to fajn, ale pořád tomu jaksi něco chybí. I ty příměsi mi prostě nějak nesedí. Jakto? Vždyť mají být nosnější než bavlna, ale co jsem zatím zkusila, mělo nepříjemné specifické nosné vlastnosti. Tuhle byl moc houpavý, klouzavý, řezavý, tlustý a špatně se dotahoval.

 

   Mezitím si plním sen. Jdu na kurz pro lektorky vázání do šátku. Plánuji to už dlouho, ale pořád to nešlo. Malé dítě, pak těhotná, pak zase malé dítě. Teď je ideální doba. Jdu do toho. Lektorka je skvělá a já mám čím dál větší chuť do této práce. V první chvíli jsem si říkala, kurz absolvuji, pak uvidím a najednou mě to pohltilo. Chci ženám pomáhat. Je úžasné mít to mrně u sebe. Ne dítě si zvykne, to už zvyklé je, ale maminka si velmi rychle a snadno zvykne. Famózní pocit mít v šátku spící vlastní miminko.

 

   Jenže ony ženy nechtějí jen naučit úvaz, ale chtějí i poradit jaký šátek. Jedna paní má ten celtovitý co já, další zase tlusťocha, jiné radí kamarádka příměsové šátky a ani jedné není pohodlný. Co s tím? Najednou si to musím přiznat, ani mě ty všeobecné rady z nosících skupinek a většiny e-shopů nefungovaly. Do teď nemám svůj super pohodlný šátek. Jenže na rozdíl od té doby už nyní vím, kam jít pro radu.

 

   Kontaktuji jednu skvělou a zkušenou lektorku. Ta mi radí tenký šátek. Vybafnu na ni: „a kepr nebo žakár“? Ona se zasměje a říká: „víte ona většina vazeb šátků vychází z kepru, takže vlastně žakár je taky kepr“. Zmátla mě, přiznávám. Ovšem dodává: „zkuste tenký, jemný žakárový šátek a uvidíte“. Dám na její radu a zkouším. Můj pocit je neuvěřitelný. Jak to, že je tenký šátek tak pohodlný? Krásně lahodí ramenům, dobře se váže a dotahuje. Krásně se s ním manipuluje a úžasně se přizpůsobí dítěti. Po této zkušenosti zkouším další a je ještě lepší. Rychle zanošený, vzdušný, nadýchaný a ještě pohodlnější. A ani jednomu se nepovoluje uzel a tím pádem ani u jednoho nepotřebuji kroužek. Nepovoluje se ani úvaz. Jejda! Tuším, že jsem našla svůj zlatý šátkový grál. Užívám si nošení, byť je mládě skoro desetikilové. Pořád je to pohodlné. A světe div se, s těmito šátky se ženám dobře váže. Umí to hezky dotáhnout, pěkně to přilne k miminku. Maminka s šátkem nebojuje a nošení si užívá.

 

   A tu mi svítá. Přeci jen jsem se po té cestě něco podstatného naučila. Když je šátek moc tlustý, tak se absolutně nehodí na vícevrstvé úvazy. Ty s ním vázat jdou hodně těžko. Novošek má moc látky pod koleny a blbě se dotahuje. Obzvlášť těm začínajícím. Jako bonus je v něm vedro. U tenkého šátku stačí u starších dětí roztáhnout pruhy látky pod prdelkou a udělat si tak z jednovrstvého úvazu vícevrstvý a je pohodlí na světě. Pro větší komfort ještě roztáhnout a rozprostřít látku na ramenou a na zádech. Proto jsem tehdy tak s šátky bojovala a proto bojovaly i mé kurzistky.

 

   U příměsí mi to došlo taky. Už vím, proč se mi to pořád nezdálo. Když je jí tam hodně, kolem cca 50 % a víc, tak má šátek vlastnosti této příměsi, ale většinou má i negativní specifické nosící vlastnosti jako nechtěný bonus. Když je jí tam málo nebo je zatkaná do bavlněného útku, tak má šátek vlastnosti bavlněného šátku a ten malý podíl jiného materiálu jen zvyšuje jeho cenu.

 

   Z  důvodů, které jsem tu popsala, jsem se tedy sama pokorně vrátila k bavlně. Pochopila jsem, proč Erika Hoffmann (zakladatelka značky Didymos) v 70. letech minulého století položila takový základ vzhledu „západních“ šátků, jaký položila a jaký si některé tyto šátky napříč značkami drží dodnes.

 

   Své prostřední dítě jsem nosila v bavlně a v tenkém šátku, ale byla jsem různými dobrými radami a diskuzemi přesvědčena, že to není správná cesta. U nejmladšího jsem potřebovala experimentovat a zkoušet, až jsem se vrátila zpět k bavlně a tenkému šátku jako u prostředního (jen jsem změnila značku). Kdybych měla ještě jedno miminko, tak budu nosit jen v bavlněném tenkém jemném žakárovém šátku. Stále se tkají a čekají na svoje znovuobjevení…

 

článek pro vás připravila Dagmar Ludvíčková.

 

29.10. NOVÝ KURZ - Aromaterapie pro maminky a děti

21.9. NOVÁ SEKCE - Videa

18.8. NOVÁ AKCE - Cesta za radostným porodem s Annou Kohutovou

2.8. NOVÝ ČLÁNEK - Práva při porodu císařským řezem

Dárkové poukazy
NAVŠTIVTE NÁS TAKÉ NA FACEBOOKU:
facebook logo
Dagmar Ludvíčková
anavy
Skvelamama.cz
Katyv Baby
Zapleteno